Mandela - krátký příběh levharta.

V Jižní Africe se touláme už po druhé v tomto roce, protože se nám dostala pod kůži. Levharta, kterého potkáváme brzo ráno poblíž kempu si pro sebe nazýváme Mandela. 

Krátký příběh levharta Mandely je pod fotografiemi.

Jsme v Krugrově národním parku v Jižní Africe a v našem pátrání po velkých kočkách se nám dostává nenadálého daru radosti z blízké přítomnosti divokého levharta, kterého si pro sebe nazýváme Mandela, protože černí Afričané této země právě oslavují tohoto svého hrdinu. 

Levhart Mandela si teď za svítání vyšlapuje na silnici před námi a zjevně je také bojovníkem, neboť ho zdobí starší šrámy i čerstvé rány z boje. Když nás zaslechne, uvolní cestu v naději, že mu dáme pokoj a pojedeme dál. Nevzrušeně kráčí buší podél cesty a my ho pomalu následujeme až ke skupině antilop, které ho přiměly se přikrčit, ale protože ho zaznamenaly, nevzrušeně pokračuje ve své obchůzce, značkuje si teritorium, větří cizí pachy a občas přejde na druhou stranu silnice, kde pokračuje v práci. Protahuje si drápy rozdíráním kmene stromku a důstojně se šine dál. Fotíme a filmujeme otevřenými okny auta a občas je k nám Mandela doslova tváří v tvář na metr i méně. Podívá se nám do očí a cítíme respekt. Pohled predátora nám zvyšuje tep a adrenalin se začíná vyplavovat do krevního potrubí. Všechny smysly zvířete jsou ostřejší a vnímavější, než ty naše a tak o nás ví víc, než my sami, protože cítí i záchvěv strachu své potenciální kořisti a auto s otevřenými okny je ochranou více psychologickou, než skutečnou. Asi mu chutnají víc antilopy a tak máme štěstí. Máme štěstí i v tom, že s námi zůstává déle, než hodinu, přestože pochopitelně není nepovšimnut osazenstvy ostatních aut, z nichž už se pomalu tvoří kolona. Ostentativně nás ignoruje a aby to podtrhl, uprostřed silnice před námi si dřepne a vyprázdní se. Musíme konstatovat, že levhart Mandela má černé hovno, což nám přijde spíše symbolické, než rasistické. 

Znovu se přibližuje a dívá se na z okýnka vystrčenou ruku s fotoaparátem. Přichází blíž a opravdu se zajímá o tu návnadu, která ale urychleně mizí dovnitř auta. Nakonec se Mandela znechuceně otočí od bledých tváří a svou vznešenou chůzí mizí v buši. Jsou zážitky, na které se nezapomíná.