Opice v Africe

Tesáky paviánů a chytrost kočkodanů.

Tlupy paviánů u Mysu dobré naděje vzbuzují respekt lvími tesáky, ale když jim přenecháte to, co právě jíte, nebudou obtěžovat alespoň, než to sežerou. Každé otevřené dveře auta jsou pro ně pozvánkou k rabování.

Když jsou turisté pryč, počkají si. Nemají na spěch a vítězství je jejich.

Zablokují výjezd autům a ví, že výkupné je jisté. Stáváme se tak plátci daní i paviánům, nebo-li babonům, jak je nazývají místní.

Jejich král nás přišel pozdravit do zahradní restaurace. Asi se rád fotí. Nicméně úplná jistota bezpečí vedle něj nebyla. 

Na portrét rádi posedí, ale zadarmo to nebude.

To kočkodani jsou jiná kategorie a tak, jako baboni, provází nás celou Jižní Afrikou. Jsou chytří, drzí, ale plaší.

I drobnější kočkodani zelení mají slušné tesáky, kterým je třeba se vyhnout. Na rozdíl od paviánů si pamlsky nevynucují, ale rovnou kradou. Jsou vypočítaví, zákeřní a rychlejší, než ninja. Skočí do auta otevřeným okýnkem, z ruky mi vytrhne bagetu a je pryč. U napajedla se však tolerují s elegantními impalami, protože se umí navzájem varovat před predátory.

O své inteligenci nás přesvědčují, když se pokouší správným směrem odšroubovat uzávěr plastové dózy, kterou uloupili v chatě. Je ale utažená a odolává pak i hodu na zem ze stromu. Dělají nám občasnou milou společnost a rádi je opět uvidíme při další návštěvě jejich habitatu.